-
Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Staroměstský orloj Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé Apoštolé 

Staroměstský orloj - Staroměstské náměstí, Staré Město

Staroměstský orloj

Staroměstské náměstí, Staré Město

Staroměstský orloj, astronomické hodiny na věži Staroměstské radnice, jedna z nejvýznamnějších technických památek Prahy, českých zemí i celé Evropy, je dokladem vysoké úrovně vědy a hodinářského řemesla v Čechách počátku 15. století i staletí následujících. Věž, nyní vysoká 65,5 m, byla vystavěna kolem roku 1380. Orloj (hodinový stroj a astronomickou sféru) vytvořili hodinář Mikuláš z Kadaně a astronom Jan Ondřejův zvaný Šindel před rokem 1410, z něhož pochází první písemná zmínka o orloji. Kamenická výzdoba orloje je dílem parléřovské kamenické huti. Hodinář Jan z Růže zvaný Hanuš, kterému se autorství orloje ještě nedávno připisovalo, orloj v roce 1490 opravil, zdokonalil a doplnil kalendáriem (kalendářní deskou). Další opravy se orloj dočkal v letech 1552–60 (tehdy byl mj. dozdoben pohyblivými figurami), v dalších staletích byl ale zanedbáván a šel jen občas s dlouhými přestávkami. Roku 1787 se dokonce uvažovalo o prodeji stroje do starého železa, ale hodinář J. Landesberger za pomoci astronoma A. Strnada opravil alespoň mechanickou část, která pak fungovala do roku 1824. V ohrožení se unikát opět ocitl v roce 1861, kdy jeho plánovanému prodeji zabránila až veřejná sbírka. Po požáru roku 1864 byly doplněny nové dřevěné figury apoštolů, o rok později pražský hodinář L. Hainz opravil mechanickou část orloje, byla obnovena astronomická sféra a osazena nová kalendářní deska od J. Mánesa. Roku 1866 byl lihýř (vahadlo) nahrazen unikátním chronometrem mechanika R. Božka a orloj byl konečně spuštěn. Během Pražského povstání v květnu 1945 byl orloj těžce poškozen německým dělostřeleckým ostřelováním i následným požárem, po válce byl ale restaurován a roku 1948 bylo celé soustrojí s novými soškami apoštolů od sochaře V. Suchardy a s kopií Mánesova obrazového kalendáře znovu uvedeno do pohybu. Při opravě byl orloj připojen na elektromotor (předtím se natahoval klikou). Prozatím poslední větší opravy orloje se uskutečnily v letech 1979 a 2005.

Orloj se skládá ze zhruba 350 částí, z nichž asi 3/4 jsou stále originály z počátku 15. století; původně byl celý stroj bez jediného šroubu, jen nýtovaný. Centrální a hlavní součástí orloje je astronomická část (tzv. sféra), která v zeměstředném systému zobrazuje staročeský i novodobý čas a právě probíhající astronomické jevy jako východ a západ Slunce, pohyb Slunce a Měsíce a další vzájemné pohyby nebeských těles. Dnes celé soustavě rozumí jen odborníci a ani ve středověku tomu bylo nejinak. Spodní kalendárium je srozumitelnější – ukazuje dny a měsíce s jejich astrologickými znameními. Divácky nejatraktivnější jsou ale pohyblivé figury, především postavy dvanácti apoštolů, které se postupně objevují v okéncích bývalého vězení v horní části orloje. Jsou to:


v levé okénku

sv. Pavel držící knihu a meč
sv. Tomáš s kopím
sv. Juda Tadeáš držící v levé ruce knihu
sv. Šimon s pilou
sv. Bartoloměj s knihou a nožem
sv. Barnabáš s papyrem


v pravém okénku

sv. Petr s klíčem
sv. Matěj se sekerou
sv. Jan napomínající hada
sv. Ondřej nesoucí ondřejský kříž
sv. Filip s kladickým křížem
sv. Jakub s valchařskou palicí


Po stranách orloje stojí čtyři dvojice pohyblivých postav: vlevo nahoře postavy Marnivce a Lakomce, dole Kronikáře a Anděla, vpravo nahoře Smrtky a Turka či Hudce a dole Hvězdáře a Filosofa. Každou celou hodinu se apoštolové postupně objeví před diváky a zároveň ožijí figurky po stranách orloje. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů. Přitom kývá na Turka, který jeho služby kroucením hlavy odmítá. Lakomec pokyvuje hlavou s měšcem v rukou a hrozí holí, Marnivec se prohlíží v zrcadle. Po uzavření okének s apoštoly zakokrhá zlatý kohout a poté začnou odbíjet věžní hodiny.

Nejznámější pověstí vztahující se ke staroměstskému orloji je ta o mistru Hanušovi, údajném tvůrci orloje. Toho prý konšelé oslepili rozžhaveným železem, aby nemohl jinde postavit jiný, stejně dokonalý nebo snad ještě úžasnější stroj. Hanuš se pak nechal tovaryšem dovést k orloji, sáhl do soukolí a porouchal je tak, že je dlouho nikdo nebyl schopen opravit; kdo to zkusil, ten se prý ze složitosti mechanismu zbláznil. Podobná pověst se váže i k jiným orlojům v Evropě. Říká se také, že když se orloj na delší dobu zastaví, přijdou na český národ zlé časy.

Starší než Staroměstský orloj jsou jen orloje v italské Padově (1344, znovu postaven 1434) a ve francouzském Štrasburku (1352, přestavěn 1574 a 1838), přičemž pražský orloj se zachoval v nejméně změněné podobě. Další historický orloj (z konce 15. století) se v českých zemích zachoval jen v Olomouci, byl však v minulosti několikrát přestavěn a jeho historická podoba je známa jen z části. Podle starých pramenů byl koncem 14. století orloj rovněž na radnici v Kutné Hoře; na konci 14. století byl přenesen do nové budovy a 1770 zničen požárem; podrobnosti o jeho vzhledu a konstrukci se nedochovaly.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz