-
Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána Prašná brána 

Prašná brána - ve vyústění ulice Celetné do ulice Na Příkopě, Staré Město

Prašná brána

ve vyústění ulice Celetné do ulice Na Příkopě, Staré Město

Jedna z nevýznamnějších památek pozdně gotické Prahy, mohutná kamenná věž vybudovaná na staré cestě ze Starého Města pražského do Kutné Hory, stříbrné pokladnice Čech. Stavba Prašné brány byla zahájena dne 30. 3. 1475 na místě staré brány Horské či Odrané, která byla jednou ze třinácti bran tehdy již zrušeného staroměstského opevnění; to se po založení Nového Města (1348) ocitlo bez užitku uprostřed zástavby a postupně chátralo. Právě špatný stav staré brány v těsné blízkosti Králova dvora, honosného panovnického sídla, které stálo v prostoru dnešního Obecního domu, vedl staroměstské konšele k založení Nové brány s funkcí již více reprezentativní než obrannou; byla symbolem bohatství Staroměstských a rostoucí moci měšťanstva, velkolepým vstupem do města i důstojným počátkem Královské cesty. Základní kámen položil sám král český Vladislav II. Jagellonský, náklady na stavbu neslo Staré Město pražské. Prvním stavitelem Nové brány byl zednický mistr Václav ze Žlutic, který se silně inspiroval o století starší Staroměstskou mosteckou věží stavitele Petra Parléře (ta byla jakýmsi protějškem Nové brány na západní straně Starého Města). Protože Václav podle mínění konšelů na tak významnou stavbu nestačil, nastoupil brzy (1478) na jeho místo Matěj Rejsek. Základy Prašné brány sahají až do hloubky 9 m pod úroveň dnešního terénu. Brána má čtvercový půdorys, plné zdi na severní a jižní straně jsou při zemi silné 2,1 m. Dřevěnou pavlačí byla věž až do roku 1568 spojena s Královým dvorem a její vnitřní prostory byly zřejmě příslušenstvím dvora; v prvním patře se dosud nalézá dobře zachovaný krb.

Za náboženských bouří roku 1483 se král Vladislav II. Jagellonský v obavě o vlastní bezpečnost přestěhoval zpět na Pražský hrad a lesk Králova dvora rychle slábl. Staroměstští postupně ztratili o dostavbu brány zájem a nakonec ji v dosažené výšce 42 m dali provizorně zastřešit. Kromě vybírání cla v průjezdu brány pozbyla věž jakoukoliv funkci, až před rokem 1715 začaly být vnitřní prostory využívány jako skladiště střelného prachu (odtud název Prašná). Bohatá plastická výzdoba věže byla těžce poškozena v roce 1757 za pruského obléhání Prahy a v roce 1799 byla snesena, protože uvolněné kusy padaly a ohrožovaly kolemjdoucí; uvažovalo se dokonce o úplném zboření věže. Těch několik zachovaných původních výjevů výzdoby má značně rozpustilý charakter: např. na jihovýchodním nároží je reliéf s mladíkem nepokrytě nabízejícím dívce měšec peněz, na západní straně je reliéf s dívkou políčkující mladíka, který jí sahá pod sukni. Zachoval se i Rejskův autoportrét s latinským nápisem Ó měšťané, nedopusťte zlým lidem, kteří žijí bez zákona, působiti mně, nádobě ušlechtilé, násilí – jako by stavitel tušil, jaké pohnuté osudy věž čekají.

Až v 70. letech 19. století bylo rozhodnuto o obnově a dostavbě věže, a to v puristickém pseudogotickém duchu podle projektu J. Mockera, který opět respektoval podobu mosteckých věží a věže Staroměstské radnice. Mocker v letech 1878–86 postavil strmou valbovou střechu se čtyřmi nárožními věžicemi, odstranil věžní hodiny z roku 1823 a osadil úzký vyhlídkový ochoz. Dále dotvořil původní gotické průčelní arkatury a v interiéru i v průjezdu vybudoval hvězdicové a síťové klenby. Vnější plastickou výzdobu (sochy panovníků, světců, Ježíše Krista, Panny Marie, Adama a Evy a znaky zemí Koruny české) navrhl W. W. Tomek, na výzdobě se podíleli i B. O. Seeling, J. Veselý, J. Strachovský, K. Dvořák, J. Čapek, L. Šimek a A. Wildt. V roce 1911 byla Prašná brána propojena s novostavbou Obecního domu spojovacím krčkem, který tvarově odpovídá architektonickému tvarosloví z doby Mockerových prací.

Prašná brána je dnes vysoká 65 m, na vyhlídkový ochoz ve výšce 43 m vede 186 schodů. Ve vnitřních prostorách se v současnosti nachází expozice věnovaná pražským věžím, v podkroví je výstava fotografií L. Sitenského. V prvním patře interiéru lze vidět zbytky původní plastické výzdoby věže.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz