-
katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Exterier, detail Interier Interier Interier Interier Interier Interier Interier Interier Interier Interier Interier Interier Kaple sv. Václava Kaple sv. Václava Kaple sv. Václava Kaple sv. Václava Kaple sv. Václava Kaple sv. Václava Kaple sv. Václava Náhrobek Náhrobek Náhrobek Náhrobek Náhrobek Náhrobek Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium Vnitřní triforium 

katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava - Pražský hrad, III. nádvoří

katedrála sv. Víta, Vojtěcha a Václava

Pražský hrad, III. nádvoří

Románskou rotundu zasvěcenou sv. Vítu založil kníže Václav I. (pozdější sv. Václav) před rokem 935, zřejmě jako svou hrobovou kapli. Význam rotundy vzrostl poté, co do ní byl Václavovo tělo skutečně pochováno – roku 973 se rotunda stala biskupským chrámem a s šířením václavského kultu i nejposvátnějším místem země. Roku 1060 nahradil Spytihněv II. svatovítskou rotundu prostornější bazilikou. Třetí kostel stojící na témže místě, trojlodní katedrála sv. Víta, postavená ve stylu poklasické gotiky, byla založena roku 1344 současně s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství. Markrabě moravský a budoucí český král a římský císař Karel IV. zadal stavbu francouzskému architektu Matyáši z Arrasu, po jeho smrti v roce 1352 v ní pokračoval podle změněného projektu Petr Parléř, geniální německý architekt a sochař pozdní fáze vrcholné gotiky. Díky jeho originálním konstrukčním řešením a uměleckým nápadům patří Svatovítská katedrála k nejvýznamnějším evropským stavbám tohoto typu; v souladu s Karlovým záměrem je katedrála dominantou Pražského hradu a celé Prahy i duchovním středobodem země. Do své smrti (1399) Parléř dostavěl zbytek chórových kaplí (prvních osm je dílem Matyáše z Arrasu), zaklenul kapli sv. Václava, vytvořil triforium, zaklenul chór a vybudovat vnější opěrný systém. Právě díky dokonalému systému postranních opěr a sloupů dosáhl vrcholného odlehčení stěn katedrály a mohl je prolomit obrovskými, širokými vitrážovými okny. Příčnou loď a chrámovou věž Parléř již nedokončil – jako by tušil, že jeho dny jsou sečteny, uzavřel chór prozatímní stěnou.

Parléřova stavební huť pod vedením mistrových synů na katedrále pracovala až do počátku husitských válek, soustředila se ale na dokončení a výzdobu již vystavěných částí. Katedrála dosáhla asi poloviny své dnešní délky a v této podobě přetrvala staletí až do roku 1861, kdy byly pod vedením J. Krannera zahájeny práce na obnově chrámu, resp. do roku 1873, kdy J. Mocker začal stavět západní část chrámu s příčnou lodí, trojlodím a průčelím s věžemi. Po Mockerově smrti byla stavba pod vedením K. Hilberta v roce 1929 dokončena, symbolicky u příležitosti svatováclavského milénia; od položení základního kamene uplynulo téměř šest století. Katedrála má základnu o délce 124 m a největší šířce 60 m, hlavní klenba stoupá do výše 33 m.

Zvenčí dominuje chrámové stavbě trojice věží. Jižní věž, vysokou téměř 100 m, začal stavět Petr Parléř a dokončil ji B. Wohlmut v letech 1561–62. Zvon Zikmund , odlitý roku 1549 Tomášem Jarošem z Brna, má s průměrem věnce 2,65 m odhadovanou hmotnost 13–17 tun a patří tak k největším v Evropě. Dvojice věží nad hlavním průčelím, vysokých 82 m, stejně jako průčelí celé, je dílem novodobé dostavby. Jižní slavnostní vchod do katedrály zdobí Zlatá brána s velkolepou mozaikou na námět Posledního soudu, vytvořená v letech 1370–71 z křemene a různobarevného skla. Fantastickým dojmem působí opěrný systém katedrály, nejlépe patrný z Jiřského náměstí. Vedle své praktické funkce má i význam symbolický – představuje Boží město se jeho věžemi, domovními štíty, průchody, schody a zábradlími. Hned dvojí symbolický význam mají chrliče v podobě příšer a ďáblů: chrání chrám před útoky zlých sil a připomínají věřícím, aby vše, co je v nich špatné, zanechali venku.

Interiér katedrály chová takřka nepřeberné množství kulturních pokladů, vytvořených od gotiky po současnost. Ohromujícím dojmem působí Parléřova síťová klenba, vybudovaná zde jako první ve střední Evropě. Zcela unikátní je plastická výzdoba triforia: najdeme tu mj. 21 pískovcových portrétních poprsí členů královské rodiny, arcibiskupů a stavitelů katedrály z let 1375–85, vytvořených parléřovskou hutí a umístěných v triforiu. Z celkem 24 kaplí, překypujících cennými uměleckými díly, je nejvýznamnější gotická Svatováclavská kaple s parléřovskou hvězdovou klenbou, cennými gotickými a renesančními nástěnnými malbami a výzdobou stěn z leštěných drahých kamenů. Uprostřed kaple je hrob sv. Václava. Z kaple lze kovanými dveřmi vstoupit do Korunovační komory, v ní jsou uloženy české korunovační klenoty, nejvyšší symboly české státnosti: královská koruna ze 14. století a gotický meč, žezlo a jablko z 1. poloviny 16. století, plášť a štóla z 18. století.

Pod kaplí sv. Kříže se nachází vchod do Královské krypty, kde se nacházejí sarkofágy a rakve českých panovníků a členů jejich rodin – jsou tu pohřbeni Karel IV., Václav IV., Ladislav Pohrobek, Jiří z PoděbradRudolf II. V kryptě jsou dále odkryty základy rotundy a baziliky sv. Víta, skromnějších předchůdkyň katedrály. Přestože tyto stavby vzaly téměř úplně za své, hrob sv. Václava zůstal dodnes na stejném místě – umístění tumby s relikviářem, v němž jsou uloženy Václavovy kosti, půdorysně přesně kopíruje původní hrob.

Nejvýznamnější památkou renesančního období je mramorové mauzoleum, vytvořené v letech 1571–89 nizozemským sochařem A. Collinem; v něm spočívají ostatky Ferdinanda I. Habsburského, jeho manželky Anny Jagellonské a Maxmiliána II. Habsburského. Z barokního zařízení katedrály vyniká honosný stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého v jižním ochozu, vytvořený v letech 1733–36 podle návrhu J. E. Fischera z Erlachu a odlitý zlatotepcem J. Würthem; s hmotností 20 tun je prý největším stříbrným předmětem na světě.

Dostavbě katedrály v 2. polovině 19. století svým umem přispěla řada předních českých a slovenských výtvarníků, mezi nimi M. Švabinský, A. Mucha, C. Bouda, F. Sequens, J. V. Myslbek, F. Kysela či K Svolinský. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je jako největší a nejvýznamnější pražský chrám a hlavní kostel českých zemí považována za duchovní symbol a centrum českého státu. Je sídelním chrámem pražského arcibiskupa a jedním z nejatraktivnějších turistických cílů Prahy a celé České republiky.


Některé z osobností pohřbených v katedrále sv. Víta:

Anna Falcká (manželka Karla IV)
Anna Jagellonská (manželka Ferdinanda I.)
Anna Svídnická (manželka Karla IV.)
Blanka z Valois (manželka Karla IV.)
Bořivoj II. (český kníže)
Břetislav I. (český kníže)
Břetislav II. (český kníže)
Eliška Pomořanská (manželka Karla IV.)
Ferdinand I. Habsburský (král český a císař římský)
František Tomášek (pražský arcibiskup)
Jan Humprecht Černín z Chudenic (šlechtic)
Jan Očko z Vlašimi (pražský arcibiskup)
Jíří z Poděbrad (král český)
Johana Bavorská (manželka Václava IV.)
Karel IV. (král český a císař římský)
Ladislav Pohrobek (král český a uherský)
Leopold Šlik (šlechtic)
Marie Amálie (dcera Marie Terezie)
Maxmilián II. Habsburský (král český a uherský, císař římský)
Matyáš z Arrasu (stavitel)
Petr Parléř (stavitel)
Přemysl Otakar I. (král český)
Přemysl Otakar II. (král český)
Rudolf II. Habsburský (král český a císař římský)
Spytihněv II. (český kníže)
sv. Jan Nepomucký (světec)
sv. Lukáš Evangelista (světec)
sv. Vít (světec)
sv. Vojtěch (světec)
sv. Zikmund (světec)
Šternberkové (šlechtici, někteří příslušníci rodu)
Václav I. (kníže český)
Rudolf I. Habsburský (král český)
Václav IV. (král český a císař římský)
Vratislav z Pernštejna (šlechtic)

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz