-
Karlův most Karlův most Karlův most Karlův most 

Karlův most - spojuje Malou Stranu se Starým Městem

Karlův most

spojuje Malou Stranu se Starým Městem

Gotický kamenný most přes Vltavu s převážně barokní sochařskou výzdobou, jedna z nejvýznamnějších technických i uměleckých památek Prahy a celé střední Evropy. Potřeba spojit vltavské břehy existovala v místě pražského souměstí odjakživa; po dřevěných prazích, položených přímo v korytě řeky, překlenuly tok zřejmě již před polovinou 10. století první dřevěné mosty. V letech 1158–72 byl z rozkazu krále Vladislava I. vybudován první pražský kamenný most, zvaný Juditin. Byl skutečným technickým divem své doby: byl 514 m dlouhý a skoro 7 m široký, dlažba byla ve výšce asi 9 m nad hladinou. Z 25 pilířů stálo 20 ve vodě a pět na březích. Vltavu překonával téměř rovnoběžně s pozdějším Karlovým mostem, jen o několik metrů po proudu. Juditin most sloužil až do roku 1342, kdy byl stržen povodní; jeho ztráta byla pociťována jako skutečná katastrofa. K zachovaným zbytkům kdysi hrdé stavby patří obě mostecké věže (staroměstská je zastavěna v nárožním rizalitu křižovnického kláštera, malostranská byla pojata do opevnění Karlova mostu jako nižší z Malostranských mosteckých věží). Na obou březích se, skryty pod mladší zástavbou, dochovaly zbytky oblouků a pilířů, do východní poloviny řeky zabíhají pahýly pilířů mostu. Románskou mostní dlažbu je možno vidět u viničního sloupu na nároží kostela sv. Františka z Assissi.

Katastrofa Juditina mostu byla podnětem pro vystavění nového kamenného mostu, vyššího a mohutnějšího, aby odolal povodňovým přívalům. Základní kámen smělé stavby položil král český a císař římský Karel IV. na radu astrologů dne 9. 7. 1357 v 5 hodin 31 minut (datum dává při správném řazení řadu lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, která se čte stejně z obou stran; věřilo se, že podobné hříčky mají ochranný význam, založení velké stavby navíc v ten den neobyčejně přála i poloha nebeských těles). Prvním stavitelem byl zřejmě jistý mistr Otto, zralý muž a zkušený stavitel německého původu, který se předtím podílel na stavbě mostu v Roudnici nad Labem. Zřejmě někdy v 60. nebo 70. letech stavbu převzala huť stavitele Svatovítské katedrály Petra Parléře. Není přesně známo, kdy byl most dokončen, jisté ale je, že smuteční průvod nesoucí ostatky Karla IV. k uložení v katedrále roku 1378 přešel po již zprovozněném mostě.

Parametry pražského Kamenného mostu byly ve své době ohromující a úctu vzbuzují i dnes, v době železobetonových a ocelových zázraků mostního stavitelství: je dlouhý 516 m a 9,4–9,5 m široký, mostovka je ve výši 13 m nad hladinou Vltavy. Na staroměstském břehu most ústí průjezdem ve Staroměstské mostecké věži na Křižovnické náměstí a dále do Karlovy ulice, na malostranském bránou mezi Malostranskými mosteckými věžemi do ulice Mostecké. Z mostu lze dále sejít i na ostrov Kampa, a to po mohutném čryřramenném schodišti z roku 1844 (J. Kranner). Všechny pilíře mostu stály původně ve vodě, v 15. a 16. století byl ale na Malé Straně navršen dnešní ostrov Kampa a pět pilířů se ocitlo na souši. Most je své délce třikrát zalomen a proti proudu je poněkud vypouklý, takže z jednoho konce není vidět dlažba na druhém konci; je tak světem sám o sobě, lákajícím chodce k zastavení, posečkání, rozhlédnutí. Řada katastrof – most byl pobořen povodněmi v letech 1359, 1432, 1496, 1655, 1784, 1845 a 1890 – a následných oprav má za následek, že z původní stavby se zachovala jen menší část, vzhled mostu však zůstal při všech rekonstrukcích jako zázrakem zachován a pohledově tedy stavba působí v podstatě stejně, jako když byla před šesti a půl staletími dokončena.

Mostní konstrukce je tvořena klenbovými oblouky z kamenných kvádrů, opřenými do mohutných pilířů; na klenbách leží poprsní zdi. Obložení pilířů, oblouků a poprsních zdí bylo provedeno z pečlivě přitesávaných pískovcových kvádrů, které byly spojovány maltou z pískovcového štuku a hydraulického vápna. Výplň pilířů a prostor nad klenbovými oblouky vytvořilo neobyčejně pevné lité zdivo z drobných úlomků opuky prolitých maltou (legendární vejce zřejmě do malty přidávána nebyla – bylo by jich potřeba až příliš mnoho –, je ale doloženo, že středověcí stavitelé přidávali do malty různé organické produkty jako mléko, pivo, víno, moč, krev, tvaroh a dokonce cukr). Na vrstvě litého zdiva byla navršena vrstva hlinitého násypu, mazaniny a lité jílové izolace. Na ni byla položena kamenná dlažba uložená do hlinitého písku. Vozovka byla v ose mostu vyvýšená a dešťová voda odtud odtékala nad vrcholky mostních oblouků kamennými žlaby.

Během staletí byl most mnohokrát opravován, až do 19. století v podstatě stejnou technikou, jakou byl postaven. Rozsáhlé zásahy do stavby byly provedeny po katastrofální povodni v roce 1890 a zejména v 60. a 70. letech 20. století; těmto úpravám vděčíme za to, že při tisícileté vodě v srpnu roku 2002 nebyl Karlův most téměř vůbec poškozen. V letech 2004–05 byla provedena ochrana dalších dvou pilířů, v roce 2007 začíná celková rekonstrukce mostu, která by měla mj. odstranit některé nepříznivé následky minulých zásahů do mostní konstrukce.

O stavebním komplexu Karlova mostu podrobně pojednává CD-ROM Karlův most, vytvořený v rámci projektu Edu-Art v roce 2006.


Karlův most v datech

725

Podle Hájkovy kroniky vybudován první pražský most přes Vltavu; zpráva je považována za pochybnou.

asi 935

V Kristiánově legendě doložen dřevěný most; další doklady o existenci mostu v Praze jsou z let 1002, 1086, 1118 a 1157, kdy byl dřevěný most stržen povodní.

po 1125

Postavena nižší Malostranská věž jako součást opevnění levého břehu Vltavy.

1158–1171

Vystavěn kamenný Juditin most (podle některých pramenů byl dokončen až roku 1181).

1272

Juditin most poškozen povodní, opraven.

1342

Povodeň strhla 18 z 24 pilířů Juditina most; na torzu byla vybudována provizorní dřevěná lávka.

1357

Karel IV. položil základní kámen nového mostu, dnes zvaného Karlův; po mistru Ottovi v 60. nebo 70. letech 14. století stavbu převzal Petr Parléř.

1367

Povodeň pobořila pilíř rozestavěného mostu i díl sousední dřevěné lávky.

1378

Po novém mostě převezeny ostatky Karla IV. k uložení do Svatovítského chrámu.

po 1380

Dokončena hrubá stavba Staroměstské mostecké věže.

1399

Zemřel stavitel Petr Parléř.

1402

Stavba mostu definitivně dokončena.

1411

Vybudována mostecká brána na malostranském vyústění mostu.

1412

Rektor pražské university Jan Hus vyvěsil na obou koncích mostu svůj protest proti odpustkům.

1432

Povodeň protrhla most na třech místech a těžce poškodila pět pilířů.

1436

Práva i povinnosti k mostu připadly Staroměstským (do té doby náležely křižovníkům).

1436

Na opraveném mostě se konal rytířský turnaj na počest krále Zikmunda.

1445

Poprvé doloženo měření výšky hladiny Vltavy podle reliéfu Bradáče.

1459

Jiří z Poděbrad potvrdil práva Staroměstských k mostu.

1464

Jiří z Poděbrad založil dnešní vyšší Malostranskou věž a most dal ozdobit několika plastikami.

1496

Povodeň podemlela jeden z pilířů; při převážení těžkého nákladu spadl a s ním dva mostní oblouky.

1501

Most narušila další povodeň, oprava byla dokončena o dva roky později.

1591

Oprava a výzdoba nižší Malostranské věže, zrušeny skládky hnoje a odpadků kolem malostranského vyústění mostu.

1620

Po mostě prchal po bitvě na Bílé hoře „zimní král“ Fridrich Falcký.

1621–1631

Na cimbuří Staroměstské mostecké věže vystaveny hlavy popravených českých pánů.

1629

Instalován korpus Krista, nejstarší dosud zachovaná část výzdoby mostu.

1648

Švédská dělostřelba zničila gotickou výzdobu mostu a poškodila průčelí Staroměstské mostecké věže.

1655

Povodeň podemlela několik pilířů mostu a odhalila jejich základy.

1683–1714

Na most umístěna první socha budoucí barokní galerie (sv. Jan Nepomucký); do roku 1714 bylo na mostě osazeno 28 soch a sousoší, nejvíce v letech 1706–1714.

1712

Na mostě vzniklo jedno s pěti stanovišť, na nichž bylo možno najmou si nosítka i s nosiči.

1714

Úrovně povodní se začaly zaznamenávat v loktech nad normálem říční hladiny, ne podle Bradáče.

1714

Augustin Neuräutter zvěčnil most a jeho sochy na souboru rytin, které jsou dodnes cenným pramenem k poznání původního stavu barokní sochařské výzdoby.

1723

Na mostě instalováno olejové osvětlení.

1784

Pět mostních pilířů poškozeno povodní; do řeky se zřítila strážnice i s vojáky, stráž na mostě byla poté zrušena.

1785

Postaveny první (dřevěné) schody z mostu na Kampu.

1788

Na mostě zaveden pravostranný provoz (první dopravní předpis u nás).

1789

Z mostu odstraněn koš a kladka na spouštění podvodných pekařů.

1816

Na mostě se přestalo vybírat mýtné a clo.

1822

Zbořeny mostní krámky při malostranském břehu.

1829

Po mostě začaly jezdit omnibusy, první prostředky pražské hromadné dopravy.

1834

Na mostě položeny litinové chodníky se zářezy proti uklouznutí.

1841

Zprovozněn řetězový Most císaře Františka I.; do tohoto roku byl Kamenný most jediným pražským přechodem přes Vltavu.

1844

Dřevěné schody vedoucí na Kampu nahrazeny kamenným novogotickým schodištěm.

1866

Olejové osvětlení mostu nahrazeno plynovým.

1848

Windischgrätzovo císařské vojsko poškodilo několik soch dělostřeleckou palbou.

1850

Zrušen Úřad mostu pražského.

1853–1861Poničené barokní sochy a sousoší nahrazeny novými.

1854–1872Po mostě transportovány železniční vagony z továrny na Smíchově na dnešní Masarykovo náměstí.

1870

Most byl úředně pojmenován Karlův (do té doby se nazýval Kamenný či Pražský).

1874–1883

Nákladně restaurovány mostecké věže.

1883

Po mostě začala jezdit koněspřežná tramvaj.

1890

Povodeň; voda a naplavené dřevo vyvrátily dva pilíře, protrhly tři mostní oblouky a narušily několik dalších; poškozena byla i sochařská výzdoba mostu.

1892

Dokončena rekonstrukce mostu; opravované pilíře byly zakotveny pomocí kesonů.

1902–1904

Pomocí věnců menších kesonů byly zpevněny i další pilíře mostu.

1905

Koňku nahradila elektrická tramvaj.

1908

Tramvaj nahradily autobusy.

1909

Autobusová doprava zrušena (v celé Praze).

1918

Obraz mostu se objevil na tří-, pěti- a desítihaléřových mincích Československé republiky.

1932

Znovu zavedena doprava autobusy.

1938

Instalováno sousoší sv. Cyrila a Metoděje, nejmladší plastika na mostě.

1939

Autobusová doprava byla na mostě zrušena.

1945

V průjezdu Staroměstské mostecké věže v pražském květnovém povstání stála barikáda.

1962

Most prohlášen národní kulturní památkou.

1965

Zrušena automobilová doprava na mostě; od tohoto roku slouží most jen pěším.

1965

Originály soch začaly být nahrazovány kopiemi.

1965

Prohloubena plavební dráha ve třetím oblouku Karlova mostu; přitom byl rozbit jeden z pilířů Juditina mostu.

1965–1978

Proběhla generální rekonstrukce mostu.

1992

Pražská památková rezervace včetně Karlova mostu se stala součástí Světového dědictví UNESCO.

2000

Ke krucifixu s pro Židy urážlivým hebrejským nápisem přidány vysvětlující tabulky.

2002

Prahu zasáhla jedna z největších povodní v zaznamenané historii; most obstál se ctí.

2004

Pražský magistrát zorganizoval veřejnou sbírku na opravu mostu, zcela neúspěšnou.

2004–2005

Provedeno zakotvení osmého a devátého pilíře.

2006

Betonové kopie soch na Staroměstské mostecké věži nahraženy pískovcovámi kopiemi.

2007

Bude zahájena rekonstrukce mostu, zaměřená zejména na izolaci stavby proti dešťové vodě.


Sochařská galerie na Karlově mostě

Galerie soch, která dnes Karlův most zdobí a činí z něj turistickou atrakci prvního řádu, je mnohem mladší než vlastní mostní stavba – nejstarší dosud zachovaná plastika se na mostě objevila v roce 1659, poslední byla osazena roku 1938, přičemž hlavní část s 28 plastikami vznikla během necelého desetiletí v letech 1706–14. Celkem je dnes na mostě 31 soch a sousoší s asi 100 postavami, počítáme-li i anděly, ďábly a zvířata. Plastiky jsou převážně z domácího pískovce, jen jedna socha je mramorová a jedna bronzová.

Roku 1659 byl na starší dřevěný kříž připevněn bronzový korpus Ježíše Krista, který je po několika úpravách základem dnešního sousoší svatého Kříže s Kalvárií. První socha dnešní galerie, bronzová socha sv. Jana Nepomuckého podle dřevěného modelu J. Brokofa, byla na most osazena roku 1683, o osm let později následovalo Sousoší Piety od téhož sochaře. Skutečná sochařská galerie ale na mostě vznikla až v letech 1706–14 v souvislosti s přípravou svatořečení Jana Nepomuckého, o které usilovali v Římě čeští stavové. Univerzitní fakulty, mnišské řády i zámožní soukromníci objednávali a platili sochy a sousoší z dílen nejpřednějších sochařů; do konce roku 1714 stálo na mostě již 26 plastik, mezi nimi i vrcholná díla M. B. BraunaF. M. Brokofa.

erným rokem v historii mostu byl revoluční rok 1848, kdy střelba císařského vojska některé sochy poškodila, ač jinak most přestál celkem bez úhony. O čtyři roky později dostal sochař J. Max úkol zhodnotit stav mostecké galerie; konstatoval, že výzdoba mostu vznikla v době největšího uměleckého úpadku a oprava většiny poškozených soch nestojí za námahu. Od roku 1853 tedy začali bratři J. Max a E. Max a jejich žák J. K. Böhm nahrazovat a doplňovat barokní skvosty svými romantickými výtvory; protože se proti těmto zásahům zvedla silná opozice z generace sochařů J. V. Myslbeka a L. Šimka, stihli Maxové vyměnit jen tři sochy a obsadit několik volných míst. Dalším zásahem do celistvosti sochařské výzdoby byla povodeň v roce 1890, která most pobořila a strhla dvě Brokofova sousoší; sv. František Xaverský se na své místo vrátil v kopii, mezeru po sv. Ignáci zaplnilo až roku 1938 sousoší svatých Cyrila a Metoděje od K. Dvořáka. Galerii soch na Karlově mostě naštěstí nezasáhly obrazoborecké tendence roku 1918 ani politický vývoj po roce 1948 a zůstala tak velkým odkazem minulosti českých zemí. Od roku 1965 jsou vzácné originály soch postupně nahrazovány kopiemi.

Seřadit podle: polohy názvu

 

počet návštěvníků stránek:

 – Počítadlo.cz           Provoz webu zajišťuje www.internetportal.cz